Napadlo vás někdy, jakým způsobem si ptáci sdělují informace? O čem všem spolu “mluví“? Jestli si povídají třeba o počasí, o tom, co měli včera k večeři, nebo si prostě jen tak z čiré radosti prozpěvují? Jestli jste se nad tím ještě nezamýšleli, tak jsme vám možná právě nasadili brouka do hlavy. To ale vůbec nevadí, protože my jsme pořádně zapátrali a shromáždili spoustu zajímavých informací na téma ptačí komunikace.

O čem si ptáci povídají?

Je omyl se domnívat, že když ptáci zpívají, vedou sofistikované hovory na důležitá společenská témata. Ale představa je to rozhodně lákavá, ne že ne. Faktem ale je, že ptáci vydávají zvuky především za účelem přežití, jsou to prostě praktičtí tvorové.

Oznamují, když najdou zdroj jídla nebo když zahánějí nebezpečného predátora, jinými zvuky udržují kontakt s jedinci stejného druhu (Jsi tam? Jsem tu!). Běžné jsou „výkřiky“ s významem svolávání na místo volajícího, ptáci používají odlišné zvuky pro nebezpečí z úrovně země (pozemní predátoři) a nebezpečí z výšky (létající dravci). Melodickým zpíváním, takovým tím pro lidské ucho nejpříjemnějším, si ptáci vymezují teritorium a lákají partnera.

Nejčastějšími zvukovými projevy jsou:

kontaktní zpěv – těmito zvuky se udržují ptáci žijící v páru v kontaktu, zároveň tak komunikují ptáci stejného druhu, může jít o zprávu o jídle, potřebu společnosti nebo svolávání hejna

ptačí písně – ptačí píseň je už něco trochu jiného než jen oznamovací zvuk, píseň je často melodická, jsou to různé tóny za sebou, které tvoří i pro nás pro lidi zajímavý kompaktní útvar, zpívající pták píseň často s malými přestávkami opakuje několikrát po sobě, písní si ptáci namlouvají partnerku, označují si teritorium a dávají tak ostatním ptákům najevo, že “tady žiju já“

teritoriální zvolání – jsou to krátké úderné zvuky, kterými si ptáci vymezují hranice, ptáci do nich dávají hodně energie a občas jeden druhého krátce pronásledují a vyřizují si účty, podobně jako u jiných ptačích trylků nám pomůže, když zároveň uvidíme, v jakém kontextu pták zvuky vydává

varovné zvolání – jde o výraz zděšení a překvapení, nebezpečí číhá doslova na každém kroku, včasné varování může zachránit život, varovné signály se šíří i mezidruhově (jeden druh ptáka chápe, když u jiného druhu vypukla panika, což je ostatně většinou srozumitelné i pro člověka), různé varovné signály upozorňují na různá nebezpečí (kočka, jestřáb atp.)

Ptáci skládají “věty“

V lidské řeči je to běžná věc. Jednotlivá slova mají různé významy a dohromady tvoří věty, kterými se sdělují komplexnější informace. Výzkum na sýkorkách v Japonsku (Parus minor), který byl uveřejněn v časopise Nature Communications, ukazuje, že i ptáci jsou schopní kombinovat různé projevy a tím lépe popsat dění okolo sebe. Sýkorky, na kterých byla tato schopnost zkoumána, mají přes 10 různých výrazů, které vzájemně kombinují. Tím třeba spojí výraz pro scan for danger (hledej nebezpečí) se zvukem pro approach the caller (přibližte se k volajícímu). Oba výrazy používali ptáci zvlášť, zvukem “přibližte se k volajícímu“ se sýkorky svolávaly, když našly něco dobrého k jídlu, nebo přivolávaly svého partnera. Pokud se ptákům přehrály tyto dvě sekvence dohromady, oni si to vyložili tak, že mají letět za volajícím a současně se rozhlížet po potenciálním predátorovi. Spojili si tedy dva pojmy v jeden.

Ptáci hojně využívají také řeč těla, takže jestli se o nich chcete dozvědět více, je dobré si zvukové projevy propojovat s chováním a celkovou ptačí “náladou“.

Ptačí řeč těla

Neverbální komunikace znamená oční kontakt, tón zpěvu, hlasitost, energie, s jakou pták zpívá, a samozřejmě postoj těla. Stejně jako nejspíš poznáte, v jaké náladě je člověk, který s vámi mluví, můžete odpozorovat i ptačí řeč těla.

Pokud chcete ptákům více porozumět, kromě poslechu byste je měli i vidět a pochopit, co právě dělají nebo na co se chystají, sledovat tedy kontext jejich zpěvu.

U ptáků můžete pozorovat třesení ocásku, tření zobáku o větev, mávání křídly, naklánění hlavy, rychlost letu, jak velký si udržují osobní prostor a také to, jestli jsou v klidu nebo působí rozrušeně. Někteří ptáci používají kromě hlasu i další zvuky. Například čápi, kteří klapou zobákem, nebo husy, které ve stoje mávají křídly.

Rozumí si různé druhy ptáků?

Ptáci si navzájem rozumí, i když jde o odlišné druhy, důkazem toho je šíření poplašných signálů mezi různými hejny. Navíc ptáci spolu komunikují z větší části neverbálně, takže nejsou závislí jen na hlase.

Studie odhalily, že ptáci jsou schopní mezidruhově šikovně spolupracovat. Některé menší druhy ptáků si staví svá hnízda v blízkosti větších agresivnějších druhů ptáků, využívají je tedy jako takové bodyguardy proti predátorům. Některé druhy vytvářejí smíšená hejna, společně se krmí a brání si svoje území, takže je jasné, že vzájemná komunikace v takovém případě funguje.

Kde mají ptáci uši?

Ze zpěvu mají za jedna, ale kde mají uši? Kousek níže za okem. Nemají žádný velký výstupek jako třeba lidé, ale mají ušní otvor, kterým slyší a který je pokrytý velmi jemnými peříčky. Je dobře maskovaný, proto může být otázka na ptačí uši trochu záludná. Ptáci vnímají nejlépe frekvence zvuku od 1 kHz do 4 kHz, jinak ale slyší podobný rozsah jako člověk.

Máte na zahradě nebo na balkoně krmítko? To je spousta příležitostí k pozorování ptačí řeči. Ptáci na krmítku se chovají trochu odlišně, než když je potkáte na procházce. Rozdíl je především v omezeném osobním prostoru jednotlivců, konkurence je veliká a každý chce ukořistit to nejchutnější, všichni jsou si tím pádem trochu blíže, než by si běžně dovolili. O pozorování živé ptačí komunikace proto nebývá nouze.