Krmení ptáků by měl být jen začátek

Hodně z nás řeší otázku čím krmit, někdo také jak a koho krmit, ale možná jste se už zamysleli i nad tím, proč vlastně ptáky krmit? Je to vůbec nutné? Krmit jen v době, kdy napadne sníh, a teploty klesnou pod nulu? Nezvyknou si ptáci na krmení a nestanou se z nich pak malé líné kuličky, které už budou na naší péči navždy závislé?

Možná vám připadá krmení ptáků jako drobnost, která je pěkná sama od sebe, ale výzkumy ukazují, že i taková věc, jako je krmítko, může ptákům pomoci.

Ptáci, stejně jako ostatní volně žijící druhy, ztrácejí svoje přirozené prostředí vhodné k životu. Rušení mezí a polních cest, kácení remízků a alejí, intenzivní zemědělství, chemické ošetřování polí a mizející přirozená ptačí potrava, to všechno má za následek, že některých druhů (především těch ve volné krajině) ubylo až o 80%. Stává se, že dříve běžné druhy dnes už téměř nepotkáme, přičemž asi nejrychlejší spád nabralo toto vymírání druhů v 50. letech 20. století, kdy se krajina začala postupně měnit v unifikovanou plochu s co největší rozlohou. Takové velké pole se lépe udržovalo velkými stroji a výnosy z něj byly samozřejmě vyšší. Na nic jiného se v té době nemyslelo.

Ptákům chybí prostředí k životu a potrava, která s tímto prostředím souvisí. V ideálním světě by měli ptáci nadbytek hmyzu (kobylky, pavouky, larvy, housenky…) i rostlinné potravy (jak mizí louky, mizí také semínka lučních květin a travin), měli by kde zimovat, kde hnízdit a čím nakrmit mladé.

Co s tím?

Přístupů je několik. Nejkomplexnější je samozřejmě návrat k původnímu prostředí – tedy vytvoření různých přírodních útvarů tak, aby zde ptáci mohli v klidu žít a sami si obstarat dostatek potravy i vhodné přístřeší.

Příkladem takového projektu v ČR je třeba Ptačí park Josefovské louky ve východních Čechách kolem řeky Metuje. Původně závlahový systém pro větší výnos luk je od roku 2006 přetvářený na přírodní park, který poskytuje útočiště mnoha ohroženým druhům.

Co můžu udělat já?

Málokdo má finance na to, aby vykoupil nějaký pozemek a založil tam několikahektarovou přírodní rezervaci. Co ale můžeme udělat, je vytvořit si takovou malou přírodní zahradu u sebe doma. Část z nás vlastní byť jen malý pozemek, o jehož vzhledu může rozhodovat. Zahrada u rodinného domu, nebo třeba u chalupy, i na tak malém plácku můžeme vytvořit něco, co bude ptákům „simulovat“ divokou přírodu. Mluvíme o takzvané ptačí zahradě, což je zahrada bohatá na různá vegetační patra (stromové, keřové a bylinné), ta volíme taková, aby poskytovala ptákům potravu klidně i po celý rok (ovoce na stromě, bobule na keřích a semínka bylinek a květin). 

Ptačí zahrada zahrnuje hodně míst k úkrytu a hnízdění, co nejvíce přirozené potravy a navíc krmítko s něčím dobrým na zub. Žádné homogenní anglické trávníky, ale kousek přírody, původní rostliny, bylinky, keře, to vytváří prostředí, ve kterém to žije. Kousek zahrady ponechaný ladem přitahuje jako magnet různý hmyz a ten si ptáci rádi sami uloví. Samozřejmostí je upustit od pesticidů a herbicidů.

Co můžu udělat teď hned?

Než někde vybudujeme přírodní rezervaci, trvá to třeba desetiletí, než přetvoříme svoji zahradu na přívětivé životní prostředí pro opeřence, pár let nám to zabere. Co ale můžeme udělat hned, je ptáky přikrmovat, a tak se postarat alespoň o ty, kteří se vyskytují v blízkosti našich obydlí, v zahradách či parcích.

Celoroční přikrmování

Hodně lidí si myslí, že pokud ptákům umožníme najíst se v krmítku každý den v roce, jejich schopnost hledat si vlastní potravu se vytratí. Terénní výzkumy ale ukazují, že ptáci vždy upřednostní potravu, kterou si sami obstarají, pokud ji vyhodnotí jako lepší. Jde především o krmení pro mláďata – hmyz a housenky, tedy divokou živočišnou složku potravy, kterou lze jen těžko něčím nahradit.

Zajímavý je také fakt, že nejen v zimě je o potravu nouze. I na začátku jara, kdy se ještě hmyz neprobudil k životu a zároveň už jsou všechny rostlinné zimní zásoby vyčerpané. Dalším obdobím nedostatku je doba hnízdění, kdy ptáci shánějí celý den potravu pro mladé i pro sebe. Více létání pro ně znamená větší výdej energie.

Pamatujte také na to, že než si ptáci na krmítko navyknou, trvá to někdy i delší dobu, takže když ho založíte až s prvními mrazíky, může být pro některé obyvatele vaší zahrady už pozdě. Pokud tedy chcete krmit ptáky alespoň v zimě, začněte s dostatečným předstihem.

Vice o celoročním dokrmování ZDE.

Čím dál tím víc lidí cítí úzkost z toho, jak živočichů kolem nás ubývá a krajina se nám mění před očima. Tento pocit už má i své pojmenování – říká se mu environmentální žal. Každý se s tímto stavem vyrovnává podle sebe, ale jednou z možností je, že se člověk aktivně zapojí do ochrany přírody ve svém okolí. Umístění krmítka na zahradě může být prvním krůčkem. Když ho doplníte vyvěšením ptačích budek a úpravou alespoň části nebo jen koutku zahrady směrem k přírodě, jedná už se o pořádný krok, který ptáky z vašeho širokého okolí nejen potěší, ale někdy jim i zachrání život. A každý zachráněný život se přece počítá!